"Číslo sedm" to byla moje odpověď na otázku mojí tatérky "Kolikátou, že ti to dělám kérku? " včera v salónu.Od patnácti, kdy mě posedlo nechat se propichovat a v šestnácti i tetovat jsem došla na počet sedmi kérek. Někdo by řekl, že už je to moc, ale já si nemyslím.Nejsem pitomá, abych si nechala dělat veliké, nesmyslné tetování, takže je mám jen tak veliké a tak rozmístěné, že když chci, nejde vidět ani jedna. Když jsem tak počítala, kde tetování mám a, kde bych ho ještě chtěla, došla jsem na veliké číslo.Nakonec jsem se, ale usměrnila.
Protože už mám obě předloktí, záda i výstřih, chtěla jsem břicho. Ale uvažuju, takže jsem to nechtěla po ploše břicha, nejen proto, že nejsem, jako deska, ale proto, že počítám s tím, že jednou otěhotním a ne, každé se tetování na břiše po porodu nebo po zhubutí stáhne bez chyby. Bok jsem nechtěla a tak padla volba na místečko, které se mi měnit nebude. Takže jedno tetování šlo skoro na podbřišek, těsně k lemu kalhotek.Nebylo to zrovna nejpříjemnější, ale s tím jsem počítala. Mám práh bolesti dost vysoko, ale kdybych to měla nějak porovnat "bolelo" to tam zatím nejvíc.( a to jsem jednou byla tetovaná hodinu a půl v kuse, tohle trvalo dvacet minut).Druhá kérka, protože jsem se rozhodla jen pro malá tetování, šla na prst levé ruky. Dlouho jsem si chtěla někam dát malý znak Gemini, mého znamení, ale nevěděla, kam by se to hodilo, protože to vypadá dobře, jen když je malé.Takže padla volba na prst. Otázka pěti minut. Jsem spokojená, ale je mi jasné, že tímhle nekončím. Ale zapřísáhla jsem se, že nad třináct nepůjdu :D
daredaredevil | 
RisottoDoggie | 
Budeš pak nosit kosmonauctkej oblek...
Sedm je mé šťastné číslo. Takže už máš sedm šťastných tetování, hmm. :'D
Obě se mi líbí, hlavně to na prstu. Tam bych něco chtěla i já, jenže moc aktuální to teda není. :P